Historie TJ Sokol Vysoké Veselí

Historie je výňatkem z městské kroniky Vysokého Vesel, kterou zpracovala kronikářka Helena Jorová. Celý text je uložen k nahlédnutí u předsedy TJ.

Tělovýchovná jednota Sokol Vysoké Veselí

Z nejstaršího období jsou údaje jen sporadické. V letech 1865 vznikla odbočka Sokola novopackého a její členové projevovali snahu pracovat v duchu národním. Hlavními funkcionáři byl pan Čeněk Vydra – starosta a pan Eduard Vydra – náčelník. Cvičilo se v hostinci „U slovanské lípy“ čp. 5 na primitivním nářadí. Hlavně se cvičila prostná. Pořádaly se besedy, výlety a hrála se také divadla. Dne 20. listopadu 1870 byla ustanovena samostatná jednota Sokol ve Vysokém Veselí, ale ta již v roce 1878 zanikla.

Dne 28. 2.1902 je obnoveno jednání o založení Sokola, který získává 40 členů. Ustanoven je však až v březnu 1903. Cvičební činnost byla značná. Starostou této jednoty byl MUDr. Zimmerman a František Urbánek náčelníkem. V roce 1906 byl zřízen i ženský odbor Sokola. V té době začali cvičit i žáci a o 2 roky později žákyně. První světová válka spolkovou však činnost silně omezila.

Na jaře roku 1922 se podařilo Sokolu zakoupit budovu bývalého pivovaru s přilehlou zahradou a pozemkem pro letní cvičiště. Stará budova se zbourala a začala se stavět svépomocně sokolovna. Již 28. října 1922 se v nové sokolovně konala slavnostní akademie, po které následovala řada divadelních přestavení dramatického odboru. Valná hromada se rozhodla pořídit i biograf. První filmy, tehdy ještě němé, se v něm promítaly již 18. 4. 1923 a těšily se velikému zájmu.

Po době veliké aktivity přišla okupace a 2. světová válka. Z této doby mnoho záznamů není. Jejich přechovávání bylo velmi nebezpečné. Sportovní život ve Vysokém Veselí však neustal. Hrály se fotbalové turnaje, v zimě hokej a dokonce i v roce 1942 sokolové hráli divadelní představení „Prach a broky“ za režie pana Moravce. Z  divadelního kroužku vznikl později divadelní odbor Sokola.

První písemné zprávy z poválečného období začínají 10. únorem 1948. Tehdy se v sokolovně konala první schůze správního výboru za přítomnosti bratří Kazdy Fr., Bloudka, Kauckého Jos., Sedláčka R., Urbánka Fr., Holého Fr., Fišery Aloise, Lufínky Boh., Karbana, Maraty Fr., Baladrána, sester Dejlové, Machačové, Divoké a Příborské. Téhož dne se také konaly volby a starostou se stal František Kazda. Bylo též usneseno svolat sportovní odbory a provést i v nich volby. Vedením odborů byli: br. Fišera – odbor zábavný, ses. Machačová – odbor ženský, br. Vraštil – odbor lyžařský, br. Bloudek – odbor chatový, br. Karban – odbor Červené šestky, ses. Divoká – odbor divadelní. Náčelnicí Sokola byla zvolena sestra Příborská. Tehdy se cvičilo ve školní tělocvičně. V budově svépomocně postavené sokolovně se pronajímal hostinec, v sále se promítalo kino a pořádaly plesy divadelních hry. Sokol také vlastnil loutkové divadlo, které bylo později převedeno na rodičovské sdružení školy.

Po vysídlení pohraničí získává tělovýchovná jednota Sokol dva opuštěné domky ve Studenově u Rokytnice. Domky se upravovaly brigádnicky. Tam se také od roku 1946 zdejších dětí pravidelně jezdily na letní tábory. Ve Studenově se konaly i některé valné hromady Sokola a lyžařské zájezdy. Jejich účastníci na tuto dobu rádi vzpomínají.

Na schůzi 6. září 1950 byli přivítáni funkcionáři nově založeného odboru kuželkářského, Kykal Al. – předseda, Novotný Boh., br. Švarc. Bratr Vraštil oznamuje vytvoření hokejového odboru (Vrána, Postolka, Koukal). Bratr Soukup oznamuje 1. listopadu 1950 zahájení činnosti dramatického odboru hrou „Bankrotář“. Vzápětí se ustavuje oddíl odbíjené, košíkové a stolního tenisu.

Na schůzi 5. března 1953 byla oznámena změna názvu jednoty. Bude se jmenovat Tělocvičná jednota Tatran Vysoké Veselí. Tuto změnu direktivně nařídil tehdejší režim.

V noci z 26. na 27. února roku 1956 hořela sokolovna. Požár vznikl v důsledku intenzivního vytápění sálu na sokolský ples „Babinec“. Příčinou byl vadný komín. Byla poškozena střecha a zdivo. Šatnou a chodba byly zbourány do základu a byly připraveny plánky přístavby nové tělocvičny.

V té době se však uvažováno i o stavbě úplně nové sokolovny. To se skutečně po zakoupení pozemku stalo a 5. dubna 1959 bylo se stavbou započato. Celkem od začátku stavby, tj. od dubna do října, bylo odpracováno 7 167 brigádnických hodin zdarma. Placených brigádnických hodin bylo 1 413. Celkem tedy bylo odpracováno 8.580 hodin, a to mimo práce školní mládeže a pionýrů, které odpovídaly jejich věku a byly neméně důležité. Odpracovali tak dalších 297 hodin. V roce 1960 se zprvu ještě úspěšně pokračovalo ve výstavbě nové sokolovny, ale později se začal projevovat nedostatek financí a stavba byla zmražena.

Mimo nácviků na slety a pozdější spartakiády patřilo k velkým akcím v zimních měsících roku 1960 tehdejší Tělovýchovné jednoty Tatran zorganizování okresního přeboru v lyžování. Závodilo se v běhu, sjezdu a slalomu na místním vrchu Kákovice. Tehdy byly stráně ještě holé a byly využívány k zimním sportům. Startovalo celkem 117 účastníků soutěže.

Dne 17. listopadu 1966 v 9 hodin dopoledne znovu hořela stará sokolovna, ale jen v malém rozsahu. Bylo nutné ji znovu a rychle opravit. Z jednání v březnu 1967 vyplynulo, že stavba sokolovny bude financována Ústředním výborem ČSTV. A za tím účelem bylo třeba vyhotovit novou dokumentaci.

V této době se naplno cvičilo, fotbalisté hráli své mistrovské zápasy, pořádaly se koncerty a vznikaly nové oddíly, hlavně odbíjené. Za starou sokolovnou se vybudovalo pískové volejbalové hřiště. Zato oddíl kuželkářů oznámil konec své sportovní kariéry pro nezpůsobilost kuželny. Později byl kuželník opraven spíše na spolkovou a společenskou místnost s malým tanečním parketem. Dokonce se v něm konaly po několik let i taneční zábavy, výstavky ovoce a zeleniny a také se tam i cvičilo.

Přes úsilí o víceméně brigádnickou dostavbu nového tělovýchovného domu, bylo na výroční členské schůzi konané dne 13 .3. 1970 oznámeno, že Okresní národní výbor v Jičíně rozhodl, aby se tělovýchovný dům prodal. Ten nakonec odkoupil dne 27. listopadu 1973 podnik Závody průmyslové automatizace v Jičíně.

Jako kompenzace bylo přislíbeno tělovýchovné jednotě, že bude moct používat novou tělocvičnu, která byla v roce 1978 dokončena jako přístavba u hlavní budovy školy. V suterénu TJ získala svůj kabinet a místnost na schůze a potřebná jednání.

Stará budova sokolovny byla využívána pro výroční členské schůze a venkovní koncerty Karla Vacka, protože v ní stále fungovalo pohostinství. Současně se využívalo hřiště pro odbíjenou. Tělovýchovná jednota si vzala zpět své jméno Sokol, ale pod sokolskou župu nepřešla a zůstala nadále členem ČSTV. Členové výboru se nadále starali o údržbu a nutné opravy budovy staré sokolovny až do doby, kdy tato budova byla rozhodnutím členské schůze v roce 2000 prodána soukromým osobám. Hlavním důvodem bylo chátrání budovy, na jejíž opravu nebyly finanční prostředky.

V roce 2008, v místě bývalého fotbalového hřiště v ulici Karla Vacka, bylo vybudováno víceúčelové hřiště, o dva roky později hřiště na plážový volejbal a poslední větší investicí byla v roce 2012 realizace dětského hřiště. V areálu TJ se též nachází sklady vybavení a náčiní a rovněž stánek s občerstvením(v provozu od jara do podzima)

Přehled předsedů od roku 1948 do roku 2000

Starosta (později předseda): Kazda František – 1948 až 1951, Fišera Al. – 1951 až 1953, Kučera – 1953 až 1959, Dejl Miloslav – 1959 až 1961, Sedlatý Karel – 1961 až 1966, Vrána Ladislav, st. – 1966 až 1970, Hána Oldřich – 1970 až 1974, Dejl Stanislav, st. – 1974 až 1994 (nejdelší období), Hvězda Petr – 1994 až 1996, Charvát Petr – 1996 až 2000.

A ještě něco o veselské kopané

Fotbal se ve Vysokém Veselí hrál již od počátku století, ne-li ještě dříve. O tom podávají svá svědectví dobové fotografie umístěné v kronikách. Tehdy se fotbal hrál na lukách za knoflikárnou.

Fotbalisté z Vysokého Veselí hráli pod názvem Sportovní sdružení fotbalové – SSF a o své činnosti mají vedenou zajímavou a dnes velmi cennou kroniku, plnou fotografií a novinových výstřižků, svědčících o tom, že se fotbal ve Velkém Veselí hrál s velkým nasazením a zájmem. Zejména rok 1929 byl rokem velké slávy, kdy fotbalisté zvítězili nad Jičínem, SK Hořicemi, Lomnicí, Železnicí, ale také porazili Semily, Poděbrady, Hradec Králové, Skřivany a Nový Bydžov. U fotografií je celá řada známých jmen.

Po začlenění SSF do místní tělovýchovné organizace v roce 1948 se hrála pouze přátelská utkání nebo hráči hráli za jiná mužstva. Od roku 1957, kdy byl ustanoven oddíl kopané, již hráli v okresním přeboru Novobydžovska. V roce 1960 byla naše obec začleněna do okresu Jičín, takže hráči hráli okresní přebor Jičínska. V roce 1970 se stal oddíl žáků přeborníkem okresu Jičín.

Fotbal ve Vysokém Veselí postupně zanikl v roce 1975 a 1976. Hlavní příčinou bylo nevyhovující hřiště a nehygienické zázemí, kdy ostatní hráči odmítali ve Vysokém Veselí hrát. To také způsobilo, že místní hráči postupně odcházeli hrát do jiných klubů.